Přeskočit na hlavní obsah

Pivní slavnosti na každém rohu

Zdá se, že v každém místě naší republiky, kde žije víc než 15 lidí, se musí letos uspořádat nějaké menší nebo větší pivní slavnosti. Proč ne....pivo je český národní nápoj a lidé ho stále mají ve velké oblibě.

 Tento trend jde ruku v ruce se stoupající oblibou piv z malých a středních pivovarů a zvláště minipivovarů. Pro běžného konzumenta už není pojem nefiltrované nebo kvasnicové pivo něčím zakázaným, po čem bude mít člověk zaručeně zažívací potíže. To je velký posun v názorech tak konzervativních českých pivařů. 

Většina pivních slavností se tak stává vítanou příležitostí ochutnat piva, která nejsou běžně v restauracích a hospodách dostupná. Mnoho minipivovarů prodává svoji produkci jen ve svém nejbližším okolí, popř. v Praze, kde se v poslední době vyrojilo neuvěřitelné množství hospod se čtvrtou, pátou a kdoví kolikátou pípou.

Někteří pořadatelé pivních slavností si ale myslí, že čím více pivních stánků návštěvníkům naservírují, tím věší úspěch budou mít. Opak je však pravdou. Dnes je běžné, že každý pivovar vaří dva, tři nebo čtyři druhy piva a pokud vedle sebe stojí 10 stánků, stejně nejde ochutnat vše. Takovým extrémním příkladem jsou například tradiční Nepomucké pivní slavnosti. Letos se jich zúčastnilo 36 pivovarů. Krát 3 piva u každého stánku je skoro 100 druhů piva. Z toho mi vychází 30l piva na osobu. To je docela dost na takovou odpolední ochutnávku. A kdy se k tomu přidá letošní malá návštěva, budou se pořadatelům prodejci příští rok shánět hůř a hůř. 

Podle mých zkušeností lidé ocení regionální piva, protože jim jsou do jisté míry dosažitelná, ale v restauracích se přeci jen nedají koupit úplně na každém rohu. Zpestření nějakým pivem ze vzdálenějšího pivovaru jistě není na škodu, ale rozhodně to není podmínka úspěchu. Naopak takovou podmínkou je zajištění kvalitního a rychlého občerstvení a jídla a alespoň nějaký doplňkový program.

Lidé pak rádi přijdou i příští rok!!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pivní ambasáda v Pardubicích

   Myšlenku otevřít pivní bar, kde bych nabízel piva z malých pivovarů,  jsem v sobě nosil dlouho. Připadlo mi to jako logické pokračování mého hlavního projektu - pivotéky PivoŇka . Sám jsem si do toho ale netroufal. Hlavně proto, že jsem se bál, že na to, abych mohl bar provozovat pořádně, nebudu mít dost času. Domluvil jsem se tedy s kamarádem, který už hospodu má, že do toho půjdeme spolu.    Skoro rok jsme více či méně intenzivně hledali místo, kde by se pivní bar dal otevřít. Viděli jsme snad třicet různých prostor. Něco se nám líbilo víc, něco míň, ale stále to jaksi nebylo ono. Až v květnu 2015 se na nás usmálo štěstí a objevili jsme inzerát právě uzavírané vinárny. V Pardubicích ve Smilové ulici, blízko centra, celkem dobré parkování pro nás i dodavatele. A moc pěkný prostor pro skladování sudů. To pro nás bylo důležité, protože chceme nabízet kvalitně ošetřené pivo skladované v odpovídajících podmínkách.    A do měsíce jsme tam už pivo točili. Vše šlo jako na drátkách: vymy

Pivo: Průvodce pivními styly aneb o si dát k pití příště – něco jako recenze

Dnes se podíváme na jednu z povedených knih, které mají za účel čtenáře blíže seznámit  s rozmanitým světem piva. Pokud máte trochu zmlsanější chuťové buňky a zajímáte se o to co pijete nebo chcete vědět více o nějakém okrajovém pivním stylu, tato kniha Vám vše přehledně vysvětlí.    V úvodu se publikace Pivo: Průvodce pivními styly zabývá pivem obecně – jak se vaří, skladuje, podává, ochutnává a kombinuje s jídlem. Dále už najdeme rozsáhlé kapitoly věnované jednotlivým stylům, v nichž jsou zastoupeny především státy s nejvýraznější pivní kulturou, tzn. Velká Británie , Irsko, Německo , USA a Belgie .    Nahlédneme tedy mezi stránky…   Vlevo máme název pivního stylu s informacemi o původu, barvě, obsahu alkoholu, hořkosti a vhodné sklenici. Autor popisuje veškeré chutě a vůně, které lze v pivu nalézt tak květnatě, že na něj opravdu dostanete chuť, což byl jistě záměr, a tak vám pro jistotu doporučuje rovnou tři značky na vyzkoušení.   Na pravé straně na nás vyk

Jak správně balit a nezbláznit se

Bohužel (nebo bohudík?), tohle nebude další z návodů, jejichž množství by vystačilo na dva ročníky Bravíčka. Kdo spravuje nějaký e-shop, jistě mi dá za pravdu, že s nástupem listopadu frekvence objednávek pozvolna exponenciálně roste. A pak už se člověk téměř nezastaví a klid je, zdá se, v nedohlednu. Napadlo vás někdy, co se odehrává na druhé straně, když kliknete na tlačítko „odeslat objednávku“...? My máme pivní e-shop Metrpiva.cz . A v předvánočním období se rozhodně nenudíme. Vše zpravidla to začíná tvorbou faktury v účetním systému a chroustáním tiskárny, která ten důležitý papír vytiskne. Ten pak ozdobíme razítkem a bleskovým podpisem. Zkoumáme obsah objednávky a v hlavě nám šrotuje, jak by se dala co nejlépe zabalit. Na některé položky máme speciální krabice, při náročnějších požadavcích je nutné improvizovat. Tak jako tak, izolepa sviští, karton lítá, prach víří a sem tam se zlomí nějaká ta čepel. Balíku nesmí chybět nálepka s nápisem „křehké“ a protože jsme dobré du