Přeskočit na hlavní obsah

Jak správně balit a nezbláznit se


Bohužel (nebo bohudík?), tohle nebude další z návodů, jejichž množství by vystačilo na dva ročníky Bravíčka. Kdo spravuje nějaký e-shop, jistě mi dá za pravdu, že s nástupem listopadu frekvence objednávek pozvolna exponenciálně roste. A pak už se člověk téměř nezastaví a klid je, zdá se, v nedohlednu. Napadlo vás někdy, co se odehrává na druhé straně, když kliknete na tlačítko „odeslat objednávku“...?

My máme pivní e-shop Metrpiva.cz. A v předvánočním období se rozhodně nenudíme. Vše zpravidla to začíná tvorbou faktury v účetním systému a chroustáním tiskárny, která ten důležitý papír vytiskne. Ten pak ozdobíme razítkem a bleskovým podpisem. Zkoumáme obsah objednávky a v hlavě nám šrotuje, jak by se dala co nejlépe zabalit. Na některé položky máme speciální krabice, při náročnějších požadavcích je nutné improvizovat. Tak jako tak, izolepa sviští, karton lítá, prach víří a sem tam se zlomí nějaká ta čepel. Balíku nesmí chybět nálepka s nápisem „křehké“ a protože jsme dobré duše, obvážeme ho ještě provázkem, aby se kurýrům lépe nesl. Poté zásilce k dokonalosti chybí ještě oficiální štítek s čárovým kódem. 
Co se s balíkem děje následovně, mají v rukou kurýři... Pokud se vyskytne (jakože se vyskytne) nějaký problém, jsme to my, kdo má v rukou tajnou zbraň – kód objednávky, se kterým umíme kouzlit tak, aby zásilka v pořádku dorazila.

Pokud se domníváte, že se to všechno děje mlčky, tak jste na omylu. Přeci jenom jsme lidi a když je toho na nás moc, není na škodu upustit trochu páry a kdybychom nebrali vše s humorem, asi bychom se zcvokli.

„Víc si toho objednat nemoh'? Do čeho to jako dáme?“
„Ha ha, tak takhle bych se jmenovat nechtěla.“
„No, to je krásná objednávka!“
„Tak, šest piv, krásně se to vešlo, ideální... Aha, ale on chce každý pivo dvakrát...“
„Našla jsem úplně skvělou krabici, do který se to přesně vejde!“
„Pff, Vrahožily? To existuje? Kde to proboha je?“

Nejsme pyromani, ale používáme hlášku „odpal to!“, čímž myslíme „odešli to do systému zásilek.“ A ačkoliv holdujeme pivu, užívání jiných psychotropních látek se neoddáváme. Můžete často zaslechnout něco jako „ubal to“ a „ubal ještě tohle, prosím“, žádná kouřová seance se nekoná.

Odtajnila jsem vám to, co bych na vašem místě sama ráda věděla. Pokud vás to pohoršilo, je mi líto. Ale můžete si být jisti, že každou zásilku balíme s láskou (k vám i k pivu) a nejvíc nás potěší pozitivní zpětná vazba. Za všechno ostatní může pomalý internet a počasí.


Katka Rodrová
Beergeek

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pivo: Průvodce pivními styly aneb o si dát k pití příště – něco jako recenze

Dnes se podíváme na jednu z povedených knih, které mají za účel čtenáře blíže seznámit  s rozmanitým světem piva. Pokud máte trochu zmlsanější chuťové buňky a zajímáte se o to co pijete nebo chcete vědět více o nějakém okrajovém pivním stylu, tato kniha Vám vše přehledně vysvětlí.    V úvodu se publikace Pivo: Průvodce pivními styly zabývá pivem obecně – jak se vaří, skladuje, podává, ochutnává a kombinuje s jídlem. Dále už najdeme rozsáhlé kapitoly věnované jednotlivým stylům, v nichž jsou zastoupeny především státy s nejvýraznější pivní kulturou, tzn. Velká Británie , Irsko, Německo , USA a Belgie .    Nahlédneme tedy mezi stránky…   Vlevo máme název pivního stylu s informacemi o původu, barvě, obsahu alkoholu, hořkosti a vhodné sklenici. Autor popisuje veškeré chutě a vůně, které lze v pivu nalézt tak květnatě, že na něj opravdu dostanete chuť, což byl jistě záměr, a tak vám pro jistotu doporučuje rovnou tři značky n...

Návštěva Belgie aneb sražená národní hrdost

   Není tomu tak dávno, co jsem se zapletla s Belgičanem, a proto bylo nevyhnutelné, že navštívím i jeho zemi. Mimo přírody, pralinek a vaflí jsem také chtěla samozřejmě vědět, jaké tam mají pivo. Netušila jsem však, že mi to převrátí naruby mé dosavadní hodnoty.    V Čechách je většina zvyklá, že pívem se myslí „prostě pívo“ a do půllitru. Oslavenci do tupláku, dámy do třetinky. Když jsem poprvé uviděla belgické třetinkové flaštičky, moje první reakce byla:“Jé, to je roztomilé.“ Hlavně dělat machry a dělat si z ostatních srandu, že málo vydržej. Jak rychle jsem se překvapila po první ochutnávce. Díky bohu to bylo doma. Mým prvním kouskem byl GuldenDraak s 10,5 % alkoholu. Však to je jenom ve třetince, pohoda. Ne. Stále jsem však pila rychleji, než můj parťák, abych jako ukázala, jak se to dělá u nás a smála jsem se mu, jak je pomalej. Nic víc není třeba říkat, usnula jsem jako mimino, akorát s tím rozdílem, že mi bylo dvaadvacet.    Nejbližším...