Řeknu vám, že to byla zajímavá zkušenost. Do PivoŇky přišel slepý kluk. Vlastně celkem běžně chodí do uměleckých potřeb hned naproti, ale dnes zamířil ke mně. Věděl, že jde do PivoŇky a co tam asi tak prodávám, ale prostě to neviděl. Postavil se doprostřed a požádal mě, abych mu popisoval, co je kolem něj. Fakt zvláštní pocit. Nemohl jsem říkat - tady jsou tato piva a tady tahle...chvilku mi trvalo, než jsem se dostal do role průvodce pro někoho, kdo vevidí. Snažil jsem se dostat do jeho kůže, zjistit, co ho vlastně zajímá a jak mu to popsat.
A za chvilku mi to docela šlo. Oprostil jsem se od toho, abych říkal tohle pivo je takové a chutná tak a tak, ale popisoval jsem lahve, barvy, tvary, pár jsem mu jich dal do ruky...říkal jsem mu, jak se piva jmenují a on k nim vymýšlel slovní hříčky. I když k belgickému Postel vymyslel úplně jinou asociaci...A tak jsme snad oba strávili příjemnou a zajímavou půlhodinku.
A za chvilku mi to docela šlo. Oprostil jsem se od toho, abych říkal tohle pivo je takové a chutná tak a tak, ale popisoval jsem lahve, barvy, tvary, pár jsem mu jich dal do ruky...říkal jsem mu, jak se piva jmenují a on k nim vymýšlel slovní hříčky. I když k belgickému Postel vymyslel úplně jinou asociaci...A tak jsme snad oba strávili příjemnou a zajímavou půlhodinku.
Komentáře