Přeskočit na hlavní obsah

Exkurze do pivovaru Primátor

PivoŇka uspořádala v pátek, 17.4.2009 exkurzi do pivovaru Primátor v Náchodě. Byla to první exkurze, kterou jsem uspořádal a myslím, že se docela povedla.
Po krátkém přejezdu z Hradce Králové nás u brány pivovaru přivítal obchdoní sládek p. Pavel Kořínek, který nás i pivovarem provázel.
Prohlídku jsme začli trochu od konce - ve stáčírně sudů.


Ze stáčírny jsem se dostali přímo do varny. Protože byl pátek odpoledne, všude už bylo uklizeno a čisto. Už si nepamatuji všechny ty detaily o dekokčním způsobu vaření, ale podívaná to byla zajímavá.

Pepa Voltr, sládek minipivovaru U Hušků v Bělči nad Orlicí mohl porovnat svoji varnu s velkým průmyslovým pivovarem.

Pan Kořínek nám ukázal suroviny, ze kterých se vaří náchodské pivo. Protože se vaří 11 druhů piv, je počet ingrediencí velmi široký. Voda je do Náchoda přiváděna z podzemního jezera pod Teplicko-adršbašskými skalami.

A tady pivo odpočívá - nádhera, prostě nádhera. Někteří účastníci, včetně mě, se na radu pana Kořínka odvážili ochutnat hnedý povlak na jinak krásně bílé pěně. Je to hořčina, která se uvolňuje z chmelového extraktu. A řeknu Vám, neměl jsem to dělat...uf. Něco tak hořkého jsem ještě nezažil.
Potom jsme ještě viděli ležácké tanky a stáčecí linku pro plnění lahví. A mohli jít ochutnat tu dobrotu, jejíž proces výroby jsme měli možnost vidět.

Na čepu byl ležák 12°, wiezen - pšeničné pivo a irský stout. Ostatní vyráběná piva jsme mohli ochutnat v jejich lahvové podobě. Hodina a půl, kterou jsme na ochutnávku měli uběhla jako voda. Někteří žíznivci si ještě nakoupili lahváče na cestu domů a museli jsme se rozloučit.

Tak dej bůh štěstí a naviděnou při návštěvě dalšího pivovaru.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak správně balit a nezbláznit se

Bohužel (nebo bohudík?), tohle nebude další z návodů, jejichž množství by vystačilo na dva ročníky Bravíčka. Kdo spravuje nějaký e-shop, jistě mi dá za pravdu, že s nástupem listopadu frekvence objednávek pozvolna exponenciálně roste. A pak už se člověk téměř nezastaví a klid je, zdá se, v nedohlednu. Napadlo vás někdy, co se odehrává na druhé straně, když kliknete na tlačítko „odeslat objednávku“...? My máme pivní e-shop Metrpiva.cz . A v předvánočním období se rozhodně nenudíme. Vše zpravidla to začíná tvorbou faktury v účetním systému a chroustáním tiskárny, která ten důležitý papír vytiskne. Ten pak ozdobíme razítkem a bleskovým podpisem. Zkoumáme obsah objednávky a v hlavě nám šrotuje, jak by se dala co nejlépe zabalit. Na některé položky máme speciální krabice, při náročnějších požadavcích je nutné improvizovat. Tak jako tak, izolepa sviští, karton lítá, prach víří a sem tam se zlomí nějaká ta čepel. Balíku nesmí chybět nálepka s nápisem „křehké“ a protože jsme dobré du...

Pivo: Průvodce pivními styly aneb o si dát k pití příště – něco jako recenze

Dnes se podíváme na jednu z povedených knih, které mají za účel čtenáře blíže seznámit  s rozmanitým světem piva. Pokud máte trochu zmlsanější chuťové buňky a zajímáte se o to co pijete nebo chcete vědět více o nějakém okrajovém pivním stylu, tato kniha Vám vše přehledně vysvětlí.    V úvodu se publikace Pivo: Průvodce pivními styly zabývá pivem obecně – jak se vaří, skladuje, podává, ochutnává a kombinuje s jídlem. Dále už najdeme rozsáhlé kapitoly věnované jednotlivým stylům, v nichž jsou zastoupeny především státy s nejvýraznější pivní kulturou, tzn. Velká Británie , Irsko, Německo , USA a Belgie .    Nahlédneme tedy mezi stránky…   Vlevo máme název pivního stylu s informacemi o původu, barvě, obsahu alkoholu, hořkosti a vhodné sklenici. Autor popisuje veškeré chutě a vůně, které lze v pivu nalézt tak květnatě, že na něj opravdu dostanete chuť, což byl jistě záměr, a tak vám pro jistotu doporučuje rovnou tři značky n...

Návštěva Belgie aneb sražená národní hrdost

   Není tomu tak dávno, co jsem se zapletla s Belgičanem, a proto bylo nevyhnutelné, že navštívím i jeho zemi. Mimo přírody, pralinek a vaflí jsem také chtěla samozřejmě vědět, jaké tam mají pivo. Netušila jsem však, že mi to převrátí naruby mé dosavadní hodnoty.    V Čechách je většina zvyklá, že pívem se myslí „prostě pívo“ a do půllitru. Oslavenci do tupláku, dámy do třetinky. Když jsem poprvé uviděla belgické třetinkové flaštičky, moje první reakce byla:“Jé, to je roztomilé.“ Hlavně dělat machry a dělat si z ostatních srandu, že málo vydržej. Jak rychle jsem se překvapila po první ochutnávce. Díky bohu to bylo doma. Mým prvním kouskem byl GuldenDraak s 10,5 % alkoholu. Však to je jenom ve třetince, pohoda. Ne. Stále jsem však pila rychleji, než můj parťák, abych jako ukázala, jak se to dělá u nás a smála jsem se mu, jak je pomalej. Nic víc není třeba říkat, usnula jsem jako mimino, akorát s tím rozdílem, že mi bylo dvaadvacet.    Nejbližším...