Přeskočit na hlavní obsah

Pivoňka po měsíci provozu

Tak Pivoňka má už otevřeno skoro měsíc. A řeknu Vám, že to stojí za to. Jak se každýmu chlapovi po vstupu do krámku rozzáří oči, to je radost sledovat. A nejen chlapům!! To, že ženy mají rády pivo jsem věděl, ale že jsou mezi nimi takové fajnšmekryně, jo jsem netušil. Nechají si poradit značku, ale přesně vědí, jakou chuť chtějí. A že jsou chutě mužů a žen rozdílné nejen v pivu, to asi nemusím psát.

Taky mě těší, že spousta žen své partnery v jejich koníčcích podporuje. „Manžel je pivař – tak to mu tady musím něco koupit.“...tuhle frázi slýchávám poměrně často. A sobě si ženy udělají radost třeba zázvorovým pivem nebo pivním vlasovým balzámem.

Samostatnou kapitolou jsou maminky s malými dětmi. Hrozně se bojí, aby jejich malí neposedové něco nerozbyli. Taky by mně to přišlo líto, ale protože já sám mám tři malý špunty, tak je chápu. A tak jim dávám přednost. Ostatním zákazníkům to nevadí. Ono se toho pod kočárek stejně moc nevejde.

A kdo ještě chodí? Zahraniční studenti. Snaží se mluvit česky, jsou plaší, rychle nakoupí Coronu a Guinnesse a prchají. Vždycky jsem si myslel, že jim naše pivo chutná moc a moc, ale oni téměř výhradně nakupují zahraniční věci. No, člověk se stále učí. Asi chtějí zavzpomínat na to, co pívali v barech doma. Docela bych s někým pokecal o jejich pivech a zvyklostech pití různých druhů alkoholu, ale asi to chce čas.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak správně balit a nezbláznit se

Bohužel (nebo bohudík?), tohle nebude další z návodů, jejichž množství by vystačilo na dva ročníky Bravíčka. Kdo spravuje nějaký e-shop, jistě mi dá za pravdu, že s nástupem listopadu frekvence objednávek pozvolna exponenciálně roste. A pak už se člověk téměř nezastaví a klid je, zdá se, v nedohlednu. Napadlo vás někdy, co se odehrává na druhé straně, když kliknete na tlačítko „odeslat objednávku“...? My máme pivní e-shop Metrpiva.cz . A v předvánočním období se rozhodně nenudíme. Vše zpravidla to začíná tvorbou faktury v účetním systému a chroustáním tiskárny, která ten důležitý papír vytiskne. Ten pak ozdobíme razítkem a bleskovým podpisem. Zkoumáme obsah objednávky a v hlavě nám šrotuje, jak by se dala co nejlépe zabalit. Na některé položky máme speciální krabice, při náročnějších požadavcích je nutné improvizovat. Tak jako tak, izolepa sviští, karton lítá, prach víří a sem tam se zlomí nějaká ta čepel. Balíku nesmí chybět nálepka s nápisem „křehké“ a protože jsme dobré du...
Okomentovat
Další informace

Pivo: Průvodce pivními styly aneb o si dát k pití příště – něco jako recenze

Dnes se podíváme na jednu z povedených knih, které mají za účel čtenáře blíže seznámit  s rozmanitým světem piva. Pokud máte trochu zmlsanější chuťové buňky a zajímáte se o to co pijete nebo chcete vědět více o nějakém okrajovém pivním stylu, tato kniha Vám vše přehledně vysvětlí.    V úvodu se publikace Pivo: Průvodce pivními styly zabývá pivem obecně – jak se vaří, skladuje, podává, ochutnává a kombinuje s jídlem. Dále už najdeme rozsáhlé kapitoly věnované jednotlivým stylům, v nichž jsou zastoupeny především státy s nejvýraznější pivní kulturou, tzn. Velká Británie , Irsko, Německo , USA a Belgie .    Nahlédneme tedy mezi stránky…   Vlevo máme název pivního stylu s informacemi o původu, barvě, obsahu alkoholu, hořkosti a vhodné sklenici. Autor popisuje veškeré chutě a vůně, které lze v pivu nalézt tak květnatě, že na něj opravdu dostanete chuť, což byl jistě záměr, a tak vám pro jistotu doporučuje rovnou tři značky n...
1 komentář
Další informace

Návštěva Belgie aneb sražená národní hrdost

   Není tomu tak dávno, co jsem se zapletla s Belgičanem, a proto bylo nevyhnutelné, že navštívím i jeho zemi. Mimo přírody, pralinek a vaflí jsem také chtěla samozřejmě vědět, jaké tam mají pivo. Netušila jsem však, že mi to převrátí naruby mé dosavadní hodnoty.    V Čechách je většina zvyklá, že pívem se myslí „prostě pívo“ a do půllitru. Oslavenci do tupláku, dámy do třetinky. Když jsem poprvé uviděla belgické třetinkové flaštičky, moje první reakce byla:“Jé, to je roztomilé.“ Hlavně dělat machry a dělat si z ostatních srandu, že málo vydržej. Jak rychle jsem se překvapila po první ochutnávce. Díky bohu to bylo doma. Mým prvním kouskem byl GuldenDraak s 10,5 % alkoholu. Však to je jenom ve třetince, pohoda. Ne. Stále jsem však pila rychleji, než můj parťák, abych jako ukázala, jak se to dělá u nás a smála jsem se mu, jak je pomalej. Nic víc není třeba říkat, usnula jsem jako mimino, akorát s tím rozdílem, že mi bylo dvaadvacet.    Nejbližším...
Okomentovat
Další informace