Návštěva Belgie aneb sražená národní hrdost

   Není tomu tak dávno, co jsem se zapletla s Belgičanem, a proto bylo nevyhnutelné, že navštívím
i jeho zemi. Mimo přírody, pralinek a vaflí jsem také chtěla samozřejmě vědět, jaké tam mají pivo. Netušila jsem však, že mi to převrátí naruby mé dosavadní hodnoty.

   V Čechách je většina zvyklá, že pívem se myslí „prostě pívo“ a do půllitru. Oslavenci do tupláku, dámy do třetinky. Když jsem poprvé uviděla belgické třetinkové flaštičky, moje první reakce byla:“Jé, to je roztomilé.“ Hlavně dělat machry a dělat si z ostatních srandu, že málo vydržej. Jak rychle jsem se překvapila po první ochutnávce. Díky bohu to bylo doma. Mým prvním kouskem byl GuldenDraak s 10,5 % alkoholu. Však to je jenom ve třetince, pohoda. Ne. Stále jsem však pila rychleji, než můj parťák, abych jako ukázala, jak se to dělá u nás a smála jsem se mu, jak je pomalej. Nic víc není třeba říkat, usnula jsem jako mimino, akorát s tím rozdílem, že mi bylo dvaadvacet.

   Nejbližším větším městem v okolí byl Hasselt. Byla mi zde nabídnuta návštěva oblíbené metalové hospody De Witte Non. Nestačila jsem se divit, kolik různých sklenic na různá piva existuje. Zeptala jsem se parťáka, jestli by mi dali pivo do půllitru (machry machry), na což mi odpověděl, že by mi ho sice dali, ale prohodili by nejspíš něco v tom smyslu, že se asi chci fakt opít. S úšklebkem jsem si poručila Delirium nocturnum a můj doprovod medového Barbara. Po první sklence jsem si říkala, že to snad není možný, jak to se mnou mává, a dala jsem si další tmavý kousek. Chlap vedle mě se mi postupně svezl na rameno, zatímco jsem sosala na úrovni dál jako by se nechumelilo. Přece nebudu našemu národu dělat ostudu. Už jsem začínala cítit, jak se začínám adaptovat.

„Umíš to vůbec nalejvat?“

„Lásko, zapomínáš na to, že jsem Belgičan.“

„A co jako? Já jsem Češka!“

A v každém městě najdete též tzv. „pivní halu“, kde je tolik piva, že se vám z toho zatočí hlava!

Závěrem bych chtěla jen říct, že pokud plánujete navštívit Belgii, uvítejte pivní kulturu s pokorou. Zde máte možnost se seznámit s tím, jak se mistrovsky vaří opravdové delikatesy. Prvně jsem se trochu styděla prohlašovat, že mi jejich pivo chutná víc, než naše klasické... Ale abych nás jen nehanila, ochutnala jsem na metalovém festivale i nejprodávanější světlý ležák značky Jupiler a ten byl pěkně hnusnej.

(Uvažuju, že příště bych mohla zkusit třeba Angličana... Nebo Němce...?)

Katka Rodrová - Beer Geek
PivoŇka-hk.cz