Přeskočit na hlavní obsah

Podvodníci v PivoŇce

Snad tenhle text nebude pro někoho návodem :-) Chtěl bych napsat o nepoctivcích, se kterými se v PivoŇce setkáváme. Naštěstí ne moc často.

Když jsem PivoŇku zakládal, rozmýšlel jsem se, jestli instalovat detekční rámy kvůli možným krádežím dražšího alkoholu a dalších cennějších věcí. Nakonec jsem od toho upustil. Po letech můžu říct, že by mi rámy v ničem nepomohly.

Podvodníci a zloději chodí celkem pravidelně, ale naštěstí nijak často.

První kategorií malých zlodějíčků jsou rumunské cigánky, které mají několik triků, jak Vás ošidit o pár stokorun. Jsou v tom velmi zručné a první zkušenost mě stála 200,- Kč. Příště už jsem si dal pozor.
Další skupinou jsou mladí čeští cikáni, kteří potřebují peníze na fet a jsou schopni ukrást cokoli. V PivoŇce se jim podařilo ukrást lahev Jamesona. V sousedním obchodě ukradli pastelky. Tuhle partičku běžně potkávám v Hradci na ulici.

Na obě skupiny mám jednoduchý recept. Okamžitě po vstupu je vykázat z obchodu a zamknout. Nikomu z nich to moc nevadí. Jdou totiž ihned zkusit štěstí o blok dál. 
Obě skupiny jsou velmi snadno identifikovatelné a prakticky se nejde splést. Pokud jsou současně v obchodě i další zákazníci, tak situaci chápou a rádi se za moment vrátí.

Nikoho dalšího jsme v poslední době při krádeži nepřistihli. Možná to zloděj udělal tak dobře, že jsme krádež ani nezaznamenali, ale naše evidence skladových zásob je celkem přesná. A navíc máme nainstalovaný kamerový systém.

Podvodníci jsou podobně snadno identifikovatelnou skupinou. Nejsou nijak záludní. V podstatě si vystačí s tím, že prodavačce tvrdí, že jim majitel prodejny slíbil půjčit peníze a jdou si je vyzvednout. Takový člověk ale vzápětí lehce pochopí, že neuspěje a sám rychle vycouvá.

Poslední, lehce nemocný člověk k nám chodil pravidelně. Už se ale dlouho neukázal. Byl slušně oblečený a vždy si vybral nějaké dražší zboží. Whisky a koňaky. Celkem minimálně za 6000,- Kč. Načež prohlásil, že si jde do bankomatu pro peníze a už se neukázal. Případně to kombinoval s objednávkou nějakých dražších lahví v počtu aspoň 6 kusů s tím, ať mu je seženeme, že se pro ně druhý den zastaví.

Je mi jasné, že s podobných zkušeností bude pozvolna přibývat, ale naučil jsem se ztráty minimalizovat.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak správně balit a nezbláznit se

Bohužel (nebo bohudík?), tohle nebude další z návodů, jejichž množství by vystačilo na dva ročníky Bravíčka. Kdo spravuje nějaký e-shop, jistě mi dá za pravdu, že s nástupem listopadu frekvence objednávek pozvolna exponenciálně roste. A pak už se člověk téměř nezastaví a klid je, zdá se, v nedohlednu. Napadlo vás někdy, co se odehrává na druhé straně, když kliknete na tlačítko „odeslat objednávku“...? My máme pivní e-shop Metrpiva.cz . A v předvánočním období se rozhodně nenudíme. Vše zpravidla to začíná tvorbou faktury v účetním systému a chroustáním tiskárny, která ten důležitý papír vytiskne. Ten pak ozdobíme razítkem a bleskovým podpisem. Zkoumáme obsah objednávky a v hlavě nám šrotuje, jak by se dala co nejlépe zabalit. Na některé položky máme speciální krabice, při náročnějších požadavcích je nutné improvizovat. Tak jako tak, izolepa sviští, karton lítá, prach víří a sem tam se zlomí nějaká ta čepel. Balíku nesmí chybět nálepka s nápisem „křehké“ a protože jsme dobré du...

Pivo: Průvodce pivními styly aneb o si dát k pití příště – něco jako recenze

Dnes se podíváme na jednu z povedených knih, které mají za účel čtenáře blíže seznámit  s rozmanitým světem piva. Pokud máte trochu zmlsanější chuťové buňky a zajímáte se o to co pijete nebo chcete vědět více o nějakém okrajovém pivním stylu, tato kniha Vám vše přehledně vysvětlí.    V úvodu se publikace Pivo: Průvodce pivními styly zabývá pivem obecně – jak se vaří, skladuje, podává, ochutnává a kombinuje s jídlem. Dále už najdeme rozsáhlé kapitoly věnované jednotlivým stylům, v nichž jsou zastoupeny především státy s nejvýraznější pivní kulturou, tzn. Velká Británie , Irsko, Německo , USA a Belgie .    Nahlédneme tedy mezi stránky…   Vlevo máme název pivního stylu s informacemi o původu, barvě, obsahu alkoholu, hořkosti a vhodné sklenici. Autor popisuje veškeré chutě a vůně, které lze v pivu nalézt tak květnatě, že na něj opravdu dostanete chuť, což byl jistě záměr, a tak vám pro jistotu doporučuje rovnou tři značky n...

Proč není Trautenberk v PivoŇce

   V Malé Úpě, v místě známém spíše jako Pomezní boudy na česko-polském pomezí, vznikl v roce 2015 v bývalé Tippeltově boudě minipivovar Trautenberk s pivovarskou restaurací. Jde o projekt pražského developera Martina Kulíka, který stojí třeba za úspěšným minipivovarem v pražské Hostivaři.    Trautenberk má pravidelně navařeny 4-5 druhů piv (spodně i svrchně kvašené). Kromě pivovarské hospody můžete jejich piva potkat i na několika krkonošských boudách. Mimo Krkonoše se pivo točí v několika vybraných hospodách spíše ve větších městech.    Boudy a hospody, kde se Trautenberk točí, nejsou vybrané náhodně. Jsou akcionáři pivovaru a na rozjezd pivovaru přispěly zakoupením akcií. Je to pro ně sice trochu dvousečná zbraň, ale proč ne. Autor projektu tak získal několik výhod - dokázal pivovar postavit z části za cizí peníze a zavázal si akcionáře k odběru piva. Vždyť by byli sami proti sobě, kdyby neodebírali pivo z pivovaru, jehož akcie vlastní. Akcie ale nej...