Rozhodnutí vyrazit do Berlína na Berlin Beer Festival 2013 bylo impulzivní. Týden předem jsem zamluvil hostel a už nešlo couvnout. V pátek 2.8. nás naskákalo pět do auta a vyrazili jsem na severozápad.
V Berlíně jsme byli za chvilku. Hostel byl hned vedle třídy Karl Marx Allee, na které se berlínský pivní festival konal. Už na první pohled bylo jasné, že příležitostí k ochutnání bude fakt hodně. Koupili jsme si festivalový degustační krýgl 0,2l s logem festivalu a mohli vyrazit do víru dění.
Karl Marx Allee je dlouhý a široký bulvár, na jehož levé straně se tísnili stánky jednotlivých pivovarů spolu s jejich pivními zahrádkami. Pivovary byly tématicky rozdělené na několik částí. Své zastoupení měly bavorské a francké pivovary, anhaltské a saské pivovary, berlínské a brandenburské pivovary a další německé regiony. Kromě toho měly i svůj prostor i pivovary české, belgické a polské. V menší míře šlo ochutnat i piva z Velké Británie a USA. Tématické stánky s pivy z celého světa měl hamburský velkoobchod Haus der 131 Biere.
Do víru dění jsme vstoupili v oblasti, kde se nacházely stánky z pivovarů z německých pivovarů Sasko a Anhaltsko. Nebyl to moc šťastný začátek, protože východoněmecká piva zrovna nepatří mezi moje nejoblíbenější. Lokální pivovary většinou nabízely pils a dunkel pils. Některé pivovary se pak poměrně nudnou nabídku pokoušely vylepšit nápaditostí svých stánků.
Stánek první pivní pomoci byl populární zejména mezi mužskými návštěvníky.
Naštěstí nás zachránily stánky se skotskými a belgickými pivy. Vyzkoušel jsem pivo Seven Giraffes a děvčata si vychutnala Bacchus Framboise.
Následovalo několik stánků z výše zmíněného hamburského obchodu Haus der 131 Biere, které nabízely piva ze zemí jako je Japonsko, Mongolsko, Nepál a mnoha dalších zemí. Stánky obsluhovali lidé, kteří měli očividně kořeny mimo Evropu.
Následovaly pivovary bavorské s typickým pivním stanem, dechovkou, bílými klobásami a pravidelnými zvoláními Glass Hoch!!
Francké pivovary pak zakončily první polovinu festu. Vyzkoušel jsem několik pšeničných piv, asi dva Keller bier a jen jeden pils. Nikam jsem nespěchali, ale moc odpočívat a diskutovat nešlo, protože vás dav unášel dál a dál....Aspoň že bavoráci měli dostatek pivních setů, kde se dalo na chvilku odpočinout.
A protože bylo ještě celkem brzy, rozhodli jsme se hrdinně vypořádat i s druhou (tou větší) polovinou festivalu.
Čekala nás poměrně nudná berlínské piva za kterými následovala piva ze Severního Porýní - Vestfálska. Pro milovníky koelsche malý ráj.
Už se setmělo a dorazili jsme do české a polské sekce. Českou republiku reprezentovalo asi 10 pivovarů. Mezi nimi třeba vratislavický Konrád s piven Vatslav. Nabízela se výhradně filtrovaná piva. Povětšinou ležák, tmavé pivo a třeba Svijany nabízeli i malinové pivo původem z Rohozce.
Polské pivovary reprezentovalo asi 6 středních pivovarů s podobně nudnou nabídkou jako u českých pivovarů.
Trochu mi zvedl náladu až stánek s pivy z USA. Na čepu měli asi 8 různých piv a mnoho dalších nabízeli v lahvové podobě. Jména pivovarů jako např. Oskar Blues Brewery, Firestone, Epic Brewing nebo Ballast Point jsem nikdy neslyšel a rád ochutnal několik vzorků. Byly vynikající.
A to už jsme se pomalu blížili ke konci. Minuli velké stánky Corony, San Miguel, Bitburger nebo Goesser a malé stánky s Victoria Bitter, Sibiřskou korunou, Carlsbergem a několika pivy z velkých anglických pivovarů a byli rádi, že jsme na konci.
Festivalový leták tvrdil, že jsme na ulici dlouhé 2,2 km minuli kolem 1800 druhů piva ve stáncích 240 pivovarů z 80 zemí světa. Stánky s pivem se pravidelně střídaly i stánky s pestrým občerstvením od typických berlínských klobás a nakládaných okurek přes holandské majtesy a italskou pizzu až po maďarské langoše. Hladem ani žízní to rozhodně nikdo trpět nemusel. Spíše naopak.
A jaký byl z celé akce můj osobní dojem?
Bylo zajímavé to vidět, ale opakovat tenhle výlet nebudu. A to z několika důvodů...
Velký nával návštěvníků na relativně úzkém chodníku. U stánků se tvořily fronty a kolem stanů s kapelami se stezka i ucpávala. Nedalo se chvilku postát, podiskutovat s kamarády, v klidu si pivo vychutnat.
U spousty spousty stánků musel člověk složitě zjišťovat, jaká piva mají vlastně na čepu. S
marketingem a jasným výčtem čepovaných piv si často nikdo moc hlavu nelámal.
Mnoho stánků nabízela totožný sortiment - pils, dunkel a někdo i weizen. Piva typu ALE aby člověk pohledal. Kromě trochy belgických, UK a US....vyjma jednoho US stánku byla v nabídce naprosto tuctová piva, která jsou už i v Čechách běžně k dostání. Například stout nebo porter na festivalu prakticky chyběl.
Část vzorků byla doslova teplých - chlazení nestíhala.
Organizátor festivalu sliboval, že návštěvníci budou moci ochutnávat z festivalové sklenice 0,2l za 1,5 EUR. Mnohé pivovary to ale nerespektovaly a buď úplně odmítaly do festivalové sklenice pivo načepovat, nebo chtěly 2 EUR. To by šlo pochopit u dražších belgických, UK a US piv, ne však u východoněmeckých pivovarníků.
Ale abych nehledal jenom zápory....
K festivalovému krýglu jsme dostali přehledný plánek s rozestavěním jednotlivých pivovarů, takže orientace byla velmi snadná.
Všude byly mobilní záchodky.
Mimo doby největšího náporu lidí člověk našel volné místo k sezení, kde si mohl odpočinout a posedět.
Stánky s pivem se pravidelně střídaly se stánky s občerstvením, které bylo pestré a na vysoké úrovni.
Třeba tenhle čuník byl vynikající.
Za 4,5 EUR člověk dostal takovou porci, že se z toho najedli 2 lidi.
A protože, když už jsme vyrazili na takový výlet, chtěl jsem navštívit i místní pivotéku. Zvolil jsem Berlin Beer Shop. A dost jsem se zklamal. Kromě toho, že v samotném obchodě byl dost velký nepořádek, tak ani nabídka piv nebyla dechberoucí. Ocenil jsem pěkná US piva, která jsem zatím nikde neviděl. Celkem měli v nabídce cca 100 piv, což oproti českým pivotékám není mnoho.
Procházkou po Alexander Plazu jsme narazili na Brauhaus Mitte. Restaurační pivovar s 10 hl varnou. Vyzkoušeli jsem pils, keller a weizen, vzájemně ochutnali a veskrze pochválili všechna piva.
Děj bůh stěstí
Komentáře