Přeskočit na hlavní obsah

Ovocná a ochucená piva

     Boom ovocných a ochucených piv v České republice trvá už dva roky. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Zatímco v německy mluvících zemích je obliba radlerů stabilní, Češi objevili kouzlo nízkoalkoholických ovocných piv relativně nedávno. Je skoro až zarážející, že na tuhle díru na trhu přišli marketingoví mágové velkých pivovarů až v posledních letech. Že by za tím byl fakt, že naši typičtí pivní konzumenti jsou jedni z nejkonzervativnějších na světě a o ničem jiném než o desítce, jedenáctce a dvanáctce nejsou ochotni ani přemýšlet?
   Doba se ale mění. Pro mladé začala být klasická pivní produkce nudná a ovocná piva přesně splnila jejich očekávání. Ruku v ruce s tímto trendem jde i neustále se zvyšující se obliba minipivovarů, která nezřídka mají  v sortimentu kromě klasických ležáků i ovocná piva. To je ale úplně něco jiného, než radlery od Krušovic. 


    Jedná se o piva vařená klasickým způsobem, do kterých je v průběhu vaření a ležení přidávám přírodní kulér. Mistrem ve výrobě takovýchto piv je východočeský pivovar Opat v Broumově. Širší nabídku ochucených piv zdaleka nikdo nemá. V nabídce mají piva s příchutí pepře, hořké čokolády nebo třešní, až po takové speciality jako mandarinkové nebo rakytníkové pivo. Pivovar Opat tak využívá i své blízkosti polských hranic, kde je české pivo ve velké oblibě a k ochuceným pivům tam mají mnohem vřelejší vztah, než domácí konzumenti. Jedno až dvě ochucená piva nabízí i řada minipivovarů, jako třeba vsetínský Valášek nebo Radniční pivovar v Jihlavě
   Veskrze se jedná o kvalitní piva z klasických surovin s přírodním aroma. Často jde o piva nefiltrovaná, tj. zákazník dostává pivo prakticky přímo z pivovarského tanku. 
   Právě taková piva najdete v královehradecké pivotéce PivoŇka - obchod pivem a kořalkou.
     
Ovocná piva z velkých pivovarů
 
     Velké české pivovary jako např. jako např. Plzeňský Prazdroj nebo pivovary ze skupiny Heineken zareagovaly celkem rychle na poptávku po lehčích ochucených pivech. Vyrojily se příchutě s citrónem, limetkou, brusinkou či bezem. V klasických 0,5l lahvích, plechovkách i 1,5l a 2l PET lahvích.  
     Má to však jeden háček. Zatímco klasický bavorský radler je čistý mix pomerančové nebo citrónové limonády a piva v poměru 1:1, v případě českých ovocných piv jde v honbě za co nejnižšími náklady o podivnou míchaninu piva a umělých sladidel. Cyklamát, Acesulfam nebo Aspartam nemají v nápojích obecně co dělat. Etiketa vždy napoví. 

Belgická ochucená piva

    Belgická piva jsou úplně jiná liga, než to, o čem jsme se tu bavili dosud. Ale to je na mnohem delší povídání....

Na zdraví

Filip Helan

Komentáře

Unknown píše…
K tematice ochucených ovocných pseudopiv bych jen coby hospodský rád dodal, že točit to je koncentrované zlo. Jasně, samotná výtoč probíhá jednoduše, ale nepřál bych nikomu čistit trubky. Co tady tyto kyselé sajrajty dělají s trubkama, to je neskutečné. Dokonce jsem si musel sehnat i sanitační sudy a provádím si to sám protože čekat na frajery co mi prováděli sanitaci dřív už nemůžu, hostům jen to nejlepší ale tady tu břečku bych si do trubek už nikdy nepustil. Půjčuju i chlaďáky, tento typ http://www.pivnichladice.cz/kategorie-chladice/suche-chladice/ a zažil jsem to (naštěstí) jn jednou u malé 30tky bečky... humus co z toho vytékalo při čištění..a tím myslím ty polopivní šťávy a ne klasická ochucená piva kulérem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak správně balit a nezbláznit se

Bohužel (nebo bohudík?), tohle nebude další z návodů, jejichž množství by vystačilo na dva ročníky Bravíčka. Kdo spravuje nějaký e-shop, jistě mi dá za pravdu, že s nástupem listopadu frekvence objednávek pozvolna exponenciálně roste. A pak už se člověk téměř nezastaví a klid je, zdá se, v nedohlednu. Napadlo vás někdy, co se odehrává na druhé straně, když kliknete na tlačítko „odeslat objednávku“...? My máme pivní e-shop Metrpiva.cz . A v předvánočním období se rozhodně nenudíme. Vše zpravidla to začíná tvorbou faktury v účetním systému a chroustáním tiskárny, která ten důležitý papír vytiskne. Ten pak ozdobíme razítkem a bleskovým podpisem. Zkoumáme obsah objednávky a v hlavě nám šrotuje, jak by se dala co nejlépe zabalit. Na některé položky máme speciální krabice, při náročnějších požadavcích je nutné improvizovat. Tak jako tak, izolepa sviští, karton lítá, prach víří a sem tam se zlomí nějaká ta čepel. Balíku nesmí chybět nálepka s nápisem „křehké“ a protože jsme dobré du...

Pivo: Průvodce pivními styly aneb o si dát k pití příště – něco jako recenze

Dnes se podíváme na jednu z povedených knih, které mají za účel čtenáře blíže seznámit  s rozmanitým světem piva. Pokud máte trochu zmlsanější chuťové buňky a zajímáte se o to co pijete nebo chcete vědět více o nějakém okrajovém pivním stylu, tato kniha Vám vše přehledně vysvětlí.    V úvodu se publikace Pivo: Průvodce pivními styly zabývá pivem obecně – jak se vaří, skladuje, podává, ochutnává a kombinuje s jídlem. Dále už najdeme rozsáhlé kapitoly věnované jednotlivým stylům, v nichž jsou zastoupeny především státy s nejvýraznější pivní kulturou, tzn. Velká Británie , Irsko, Německo , USA a Belgie .    Nahlédneme tedy mezi stránky…   Vlevo máme název pivního stylu s informacemi o původu, barvě, obsahu alkoholu, hořkosti a vhodné sklenici. Autor popisuje veškeré chutě a vůně, které lze v pivu nalézt tak květnatě, že na něj opravdu dostanete chuť, což byl jistě záměr, a tak vám pro jistotu doporučuje rovnou tři značky n...

Návštěva Belgie aneb sražená národní hrdost

   Není tomu tak dávno, co jsem se zapletla s Belgičanem, a proto bylo nevyhnutelné, že navštívím i jeho zemi. Mimo přírody, pralinek a vaflí jsem také chtěla samozřejmě vědět, jaké tam mají pivo. Netušila jsem však, že mi to převrátí naruby mé dosavadní hodnoty.    V Čechách je většina zvyklá, že pívem se myslí „prostě pívo“ a do půllitru. Oslavenci do tupláku, dámy do třetinky. Když jsem poprvé uviděla belgické třetinkové flaštičky, moje první reakce byla:“Jé, to je roztomilé.“ Hlavně dělat machry a dělat si z ostatních srandu, že málo vydržej. Jak rychle jsem se překvapila po první ochutnávce. Díky bohu to bylo doma. Mým prvním kouskem byl GuldenDraak s 10,5 % alkoholu. Však to je jenom ve třetince, pohoda. Ne. Stále jsem však pila rychleji, než můj parťák, abych jako ukázala, jak se to dělá u nás a smála jsem se mu, jak je pomalej. Nic víc není třeba říkat, usnula jsem jako mimino, akorát s tím rozdílem, že mi bylo dvaadvacet.    Nejbližším...