Tak jsem zažil pravou pivovarskou svatbu. Sládek z pivovaru U Hušků v Bělči nad Orlicí Pepa Voltr se ženil a bral si svoji přítelkyni Renatu. Už několik dní předem jsem dostal parádní lahvinku s patentním uzávěrem a svatební etiketou jako pozvánku. A protože jsem měl ten večer velkou žízeň, tak už mám lahev jen vystavenou. Car 12% má stejně krátkou trvanlivost, protože je to nefiltrovaný kvasnicový pivo, takže si svůj osud zasloužil.
No a abych se vrátil ke svatbě. Bohužel jsem mohl na dorazit až kolem osmé večer. Šlapal jsem na kole z Hradce a sílu mi dodávala hlavně žízeň. Ten věčný nepřítel. Na druhou stranu nebyl můj pozdní příjezd až tak na škodu, protože nálada všech svatebčanů včetně novomanželů již byla uvolněná, prasete bylo ještě plný rožeň, taneční parket plný a pivko, o to nouze rozhodně nebyla!!!
A teď něco o pivu. Nikdy jsem nebyl velký příznivcem černého pivo, ale černá Carevna 13% z Bělče mě fakt dostala. Ono to totiž není to sladký černý pivo, jak jsem si vždycky pamatoval a jak mi nechutnalo. Carevna je hořká. Nejsem moc dobrý v tom popisovat chutě, ale tohle pivo je prostě super. Škoda, že jsem na něj ten svatební večer nějak zapomněl. Oni totiž stačili CARové. Což je světlá dvanáctka. Když začal Pepa U Hušků vařit, měl pivo krásně čirý. Nějak ho ale přestaly poslouchat kvasnice a tak teď CAR vypadá tak, jak si většina lidí představuje kvasnicový pivo. Lehce zakalený, ale na první napití cítíte tu chlebnatost. To je nádhera.
Dneska jsem dočetl knížku Pivovarnictví z nakladatelství Grada a v poslední kapitole byla stará přísloví. A tohle přesně sedí na bělečský pivo - Kde je pivovar, není třeba pekaře. Přesně takový pivo se kdysi taky vařilo v Liberci, kam jsem chodil na vysokou, v Restauraci a Rybníčku - pivovar se jmenoval jinak, ale vzhledem k počtu piv, které mě dělí od poslední návštěvy se už jméno vykouřilo a nechce se mi na netu hledat. Škoda, že se už nevaří.....
Pevně doufám, že stejný osud nepotká bělečský pivovárek. Novomanželům přeju nejen mnoho výborných várek, ale hlavně hodně radosti a společného štěstí.
No a abych se vrátil ke svatbě. Bohužel jsem mohl na dorazit až kolem osmé večer. Šlapal jsem na kole z Hradce a sílu mi dodávala hlavně žízeň. Ten věčný nepřítel. Na druhou stranu nebyl můj pozdní příjezd až tak na škodu, protože nálada všech svatebčanů včetně novomanželů již byla uvolněná, prasete bylo ještě plný rožeň, taneční parket plný a pivko, o to nouze rozhodně nebyla!!!
A teď něco o pivu. Nikdy jsem nebyl velký příznivcem černého pivo, ale černá Carevna 13% z Bělče mě fakt dostala. Ono to totiž není to sladký černý pivo, jak jsem si vždycky pamatoval a jak mi nechutnalo. Carevna je hořká. Nejsem moc dobrý v tom popisovat chutě, ale tohle pivo je prostě super. Škoda, že jsem na něj ten svatební večer nějak zapomněl. Oni totiž stačili CARové. Což je světlá dvanáctka. Když začal Pepa U Hušků vařit, měl pivo krásně čirý. Nějak ho ale přestaly poslouchat kvasnice a tak teď CAR vypadá tak, jak si většina lidí představuje kvasnicový pivo. Lehce zakalený, ale na první napití cítíte tu chlebnatost. To je nádhera.
Dneska jsem dočetl knížku Pivovarnictví z nakladatelství Grada a v poslední kapitole byla stará přísloví. A tohle přesně sedí na bělečský pivo - Kde je pivovar, není třeba pekaře. Přesně takový pivo se kdysi taky vařilo v Liberci, kam jsem chodil na vysokou, v Restauraci a Rybníčku - pivovar se jmenoval jinak, ale vzhledem k počtu piv, které mě dělí od poslední návštěvy se už jméno vykouřilo a nechce se mi na netu hledat. Škoda, že se už nevaří.....Pevně doufám, že stejný osud nepotká bělečský pivovárek. Novomanželům přeju nejen mnoho výborných várek, ale hlavně hodně radosti a společného štěstí.
Komentáře